Proč vzniklo DBK?

Dům bytové kultury se měl stát výkladní skříní československého nábytkářského průmyslu. Provozovatelem a investorem stavby byl oborový podnik Nábytek, který zastřešoval prodej nábytku ve vlastní maloobchodní síti po celém území republiky. Dům bytové kultury vznikl primárně z potřeby představit v celé šíři a rozmanitosti produkci československého nábytku a měl také nahradit malé nedostačující pražské prodejny a centralizovat nabídku.

DALŠÍ FOTO >>

1972

1972–1981 Stavba

První návrhy architektky Věry Machoninové (více o její práci zde) jsou z let 1968–1969, samotná výstavba začala v roce 1972 (tedy souběžně s budováním stanice metra Budějovická), zákazníkům byl obchodní dům otevřen až v roce 1981. Tato prodleva byla způsobena nejen nedostatky v socialistické výstavbě, ale hlavně tím, že projekt financoval státní podnik, nikoliv samotné ministerstvo vnitřního obchodu, jak tomu bylo v případě Kotvy či Máje.

DALŠÍ FOTO >>

1981

1981 otevření budovy DBK

Budova Domu bytové kultury byla pojata velmi velkoryse, kromě nábytkových výstavních expozic, prodejních pultů a skladů se uvnitř nacházelo také specializované oddělení bytových architektů, snack-bar, restaurace, moderní velkokapacitní parkoviště, monumentální eskalátorová hala se zvlněným stropem, kinosál a šatny s úschovnou. Interiér byl tvořen třemi základními barvami – červenou, která dominovala v prostorách pro zákazníky, zelenou, jež odlišovala služební prostory a kanceláře, a výraznou tmavě modrou, která zdobila kinosál a některé navigační panely. Dům bytové kultury byl prvním velkým pražským obchodním domem, který byl stavěn pouze za pomoci domácích dodavatelů, a tak se musela často hledat neobvyklá řešení – jedním z nich je například fasádní plech „Atmofix“, který vévodí budově dodnes.

DALŠÍ FOTO >>

80.

80. léta

Dům bytové kultury se v 80. letech stal opravdu centrem pro každého, kdo si chtěl zařídit svůj domov. Především pak čerství obyvatelé nových panelákových sídlišť, která v 70. a 80. letech vyrůstala nejen v Praze jako houby po dešti, chodili do DBK pro inspiraci, ale zejména za nákupem. DBK nabízel prodej sektorového nábytku, kuchyní, ložnic, tzv. obývacích stěn, čalouněného nábytku, bytových doplňků a textilu, osvětlení, koberců, tapet a mnoha dalšího. Velmi moderně (na svou dobu to byl velmi inovátorský počin) poskytoval obchodní dům zákazníkům modulové či sektorové řešení nábytku na míru dle individualizovaných návrhů bytových architektů a aranžérů. DBK se snažil nabídnout maximum toho, co centrálně řízené hospodářství a omezený export umožňovaly, ovšem ve srovnání s dneškem byla nabídka omezená a poptávku zdaleka nedokázala uspokojit. Přestože dodavatelé (například závody Dřevotvar, Jitona, HIKOR, Ton, UP, Interiér Praha a mnoho dalších) zásobovali DBK přednostně, bylo pro zákazníky velmi často náročné se i jen zapsat do pořadníku na novou kuchyň či ložnici.

DALŠÍ FOTO >>

90.

90. léta a IKEA

Po roce 1989 přestal být o. p. Nábytek monopolním hráčem na trhu maloobchodního prodeje nábytku. V září 1991 se do DBK stěhuje největší celosvětový nábytkářský řetězec IKEA, který Dům bytové kultury upravil na svůj vůbec první showroom a prodejnu v Československu, respektive České republice. IKEA vydržela v DBK 5 let – poté, co si postavila vlastní areál na Zličíně, se z DBK odstěhovala. Později byla budova provozována jako obchodní dům v síti PRIOR. V 90. letech bylo také dostavěno 7. patro.

DALŠÍ FOTO >>

2000

Nové tisíciletí a přestavba

V roce 2006 prošlo DBK přestavbou, která se primárně zaměřila na bezbariérovost budovy, technické rozvody a modernizaci prodejních ploch. Cílem bylo začít provozovat budovu jako obchodní centrum s rozsáhlou nabídkou obchodů a služeb, včetně několika restaurací a velkého supermarketu. V roce 2006 se nové obchodní centrum také vrátilo k zažitému názvu, který používá dodnes – DBK. Po roce 2000 bylo prostranství kolem DBK postupně zastavěno několika dalšími budovami, které změnily tvář a charakter Budějovického náměstí.

2018

Rekonstrukce interiéru

V roce 2018 prošlo DBK rozsáhlou rekonstrukcí interiéru. Došlo především ke sjednocení nové koncepce černobílého designu, který dává lépe vyniknout nabízenému zboží.
„Samostatné prodejní jednotky se tak stávají jakýmisi osvětlenými rámy, ze kterých vystupuje vystavené zboží jako barevný obraz, který upoutá pozornost procházejícího zákazníka“, říká autor projektu Ing. arch. Václav Lukas. Významnou změnou bylo také přesunutí gastro zóny do 3. patra. Prostor s přístupem denního světla a výhledem do Budějovické ulice je barevnější, výrazně modernější a nabízí rozšířenou nabídku sortimentu. Navíc denní světlo umožnilo doplnění interiéru živými rostlinami a přírodními mechovými stěnami. Celkový koncept interiéru DBK vychází ze současného nebo spíše trochu nadčasového pojetí, které sleduje celosvětové trendy v architektuře a designu.