Co bylo na začátku

Prostranství, kde dnes stojí DBK, se rozkládá na území Horní Krče na hranici s městskou částí Michle a pankrácké pláně. Krč znamená ve staročeštině pařez, jazykovědci tedy soudí, že původní ves vznikla na místě vykáceného lesa. Horní Krč je uváděna v historických pramenech již v roce 1222. Silnice v místech dnešních ulic Budějovická a Vídeňská jsou sice známy od nepaměti jako důležité obchodní trasy, nicméně jejich okolí bylo až do 20. století takřka nezastavěným územím, které proslulo pěstováním ovoce a zeleniny. Nejbližšími většími usedlostmi byly Habrovka v Krči a Reiknechtka v Michli, ještě v roce 1890 měla Horní Krč pouze 722 obyvatel a 50 čísel popisných.

1922

Velká Praha

V roce 1922 byly dosavadní samosprávné obce Krč, Nusle a Michle připojeny k hlavnímu městu, a to jako součást Prahy XIV. V té době byly jedinými dominantami území pozdějšího Budějovického náměstí dva vodojemy – vodojem Na Zelené Lišce, postavený v roce 1907 podle projektu Jana Kotěry, a již zaniklý vodojem v ulici U Krčské vodárny, který se nacházel v bezprostřední blízkosti DBK. Od 30. let zde postupně vzrůstala soukromá i družstevní bytová výstavba, ještě před druhou světovou válkou bylo u Budějovické postaveno sídliště Zelená Liška (1932–1938) dle návrhu Antonína Černého.

DALŠÍ FOTO >>

1930

Tramvaje

Zahuštění zástavby a nárůst počtu obyvatel vedly k napojení na městskou hromadnou dopravu. Od roku 1925 zajížděl až do Horní Krče z centra Prahy autobus a 29. 5. 1930 byla na Budějovické náměstí zavedena tramvajová doprava (linka 18/14 s konečnou na Kačerově). V roce 1938 byla rozšířená o odbočnou trať po ulici Antala Staška se smyčkou na Ryšánce (linka 13). Až v roce 1952 začala fungovat smyčka Na Lísku přímo na Budějovickém náměstí (linka 3), která si zahrála ve známém filmu Elmara Klose a Jána Kadára „Tam na konečné“ z roku 1957. Tyto tramvajové trasy byly zrušeny v roce 1974 po zprovoznění metra.

DALŠÍ FOTO >>

1940

Hasičská zbrojnice

Již během války byla na rohu ulic Antala Staška a Budějovická (přibližně v místě budovy ČS a parkoviště DBK) zbudována hasičská zbrojnice 6. hasičského záchranného sboru. Přestože byla stavěna jako provizorní na ochranu před nálety, stála až do 70. let, kdy byla nahrazena moderní budovou v ulici U Krčské stráně, kde sídlí krčští hasiči dodnes.

DALŠÍ FOTO >>

1945

Válka

Válka zasáhla Krč a Budějovickou nejvíce na svém sklonku, kdy na území mezi ulicí Antala Staška a Pankrácem probíhaly boje s ustupující německou armádou a kdy místní ulice přehradilo velké množství barikád. Dle odhadů padlo během pražského povstání v pražském obvodu XIV (tj. oblast zahrnující i Budějovickou) asi 300 bojovníků a dvojnásobný počet byl zraněn. Tragický průběh mělo povstání na Zelené lišce, kde bylo 6. května německými vojáky zastřeleno 16 civilistů. Dlouhé roky připomínal události konce války pomník Barikádníka, který stával v místech dnešní polikliniky; v 70. letech bych přesunut ke gymnáziu Budějovická.

1957

Sídliště Antala Staška

V 50. letech byla u Budějovické zahájena masivní bytová výstavba. V letech 1957 až 1964 zde vyrostlo vůbec první panelové sídliště v Praze – sídliště Antala Staška, které sousedí přímo s DBK. Bylo vystavěno dle plánu architekta J. Pelce z panelových bloků T137 z Prefy Toušeň. V 50. letech byla také rozšířena Zelená Liška a vybudovány bytové domy v ulici Budějovická, Jihlavská a Sedlčanská.

DALŠÍ FOTO >>

1974

Metro

Charakter Budějovického náměstí nejvíce poznamenala stavba metra, jehož linka C byla slavnostně zprovozněna 9. 5. 1974. Stavbě metra padly za oběť nejen hasičská zbrojnice, ale i tramvajové spojení na Kačerov a Budějovickou. Stanice Budějovická dlouhá 286 m byla hloubená, stavěná v otevřené jámě. Eskalátory zde byly umístěny až v roce 1980.

DALŠÍ FOTO >>